Koronavirus? Podobné situace tu už byly a dudák je uměl vyřešit! Čti jak.

Kdo máte knihu Bez hranic – aneb návrat dud, nalistujte si stranu 154 a přečtěte si, jak se bránit proti nákaze. A pro vás, kdo ji nemáte, píšu stručný obsah tady:

Augustin Marx (1643 Vídeň – 1685 Vídeň) byl vyhlášený dudák, který se svými dudami chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a všude byl velmi vítaným. Hrával každý večer v hostincích, vinných sklípcích, na poutích i při všemožných oslavách. Všude byl dobře pohoštěn a vínem či kořalkou se taky nešetřilo. A každý ho rád vzal na nocleh.
Jenže na jaře 1680 vypukl mor. Během několika týdnů zemřely tisíce lidí, vypukla panika. Zpočátku ještě někteří lidé při tancovačkách propíjeli veškeré úspory, očekávajíce konec světa, ale pak i to přestalo, lidé ani nevycházeli z domovů.
Jednoho dne tak seděl Augustin v prázdném hostinci a s hostinským se propíjeli do ranních hodin. Augustin se pak rozloučil, ale jeho nohy ho daleko nedonesly. Na ulici padl a spal hlubokým spánkem opilců. Vedle něj zastavila kára s morovými pacholky. Naložili ho k ostatním mrtvolám, odvezli ho za ves a vyklopili s ostatními do morové jámy. Když Augustin konečně otevřel oči, nechápal, kde je. Milióny much, smrad, měkké podloží. Když pochopil, začal křičet, ale vše marno. Vzal tedy dudy a začal vyhrávat jednu písničku za druhou, až ho lidé vracející se z kostela uslyšeli a z jámy vytáhli. Že strávil celou noc s mrtvolami v morové jámě a je zdravý se brzy rozkřiklo a lidé z jeho příhody začali čerpat naději, že mor porazí.
A možná příčina jeho odolnosti? Vysoký obsah alkoholu v krvi a kořalkou desinfikované sliznice v ústech zabránily množení morové nákazy.

A od té doby se vyhrává (ponejvíce v Rakousku) písnička O du lieber Augustin.
Dudáci, kamarádi muzikanti! Vezměte nástroje, hrajte a pijte, bude veselo.