Dudácká dílna 11. – 12. listopadu 2016

Dudácká dílna je báječná akce a my se na ni opět moc těšili.

Prezentace byla v pátek od 14 do 16 hodin a opravdu, už po 14. hodině jsme se scházeli v muzeu a povídali, vytahovali dudy, prohlíželi je a vyptávali se. Od 16. hodiny si vzal slovo Míra Stecher a rozvinula se (po krátkém povídání o historii dud) docela živá diskuze. A velmi rušno bylo při výrobě plátků. Těch zvuků, frkání, falešných tónů, smíchu i durdění bylo hodně. Však na krátkém videu uvidíte přípravu plátků, jejich broušení a opravdu dělnou atmosféru a na dalším jsou už plátky v dudách, ale neladí to, vrže to, nelahodí to uchu. Prostě se nikomu nepodařilo dílo dokončit. Ani nás to nepřekvapilo. Kdyby to bylo tak lehké, bylo by výrobců dud jak naseto a to opravdu není.

Večer jsme poseděli a zahráli v hospůdce. Hosté zírali: „Hele, on má dudy! A tenhle taky! Ty vole, voni je tahaji všichni!“

Škoda, že bylo málo místa, ale najděte pro 35 hrajících dudáků dostatečný prostor a pochopení! Proto na 3. a 4.videu uvidíte vždy jen část dudáků Trochu jsme si to vynahradili i v noci v ubytovně na internátu konzervatoře, měli jsme k našemu hraní dokonce otevřený koncertní sál.

Druhý den jsme povídali o zpívání a interpretaci písniček, poslechli si nahrávky z muzejního archivu, doladili dudy nebo si je nechali doladit a vyrazili jsme do dílny výrobce dud, našeho Míry Stechera. A opět spousta zvídavých otázek, prohlížení a uznalého pokyvování.

A víte, co se jevilo nejhezčí? To krásné člověčenství. To, jak nám bylo spolu dobře. Mnozí jsme se sotva znali jménem. Kde bydlíme, kolik je nám let nebo co děláme, nás vlastně vůbec nezajímalo. Byl čas jen pro dudy, písničky a dobrou náladu.

◄ 1 2