Když už máme CD, nahrajeme si i DVD, napadlo Míru (on má vůbec skvělé nápady) a my rádi souhlasili. Budeme mít něco na památku a na propagaci dudáctví. Láďa dostal za úkol vybrat lokalitu. Zhostil se toho jako vždy velice svědomitě. Pozval nás do Doudleb, zamluvil oběd a v kufru svého auta dovezl celodenní občerstvení. (Láďo, díky.) A tak jsme celou neděli chodili po krásných koutech Doudleb a hráli, nahrávali a zpívali a užívali. Jen škoda, že jsme se nesešli všichni, nemoci a studia udělaly své. Ale věříme, že ta pohodová atmosféra bude z našeho DVD znát.
Děkujeme pánům Jirkovi Bosákovi a Zdeňkovi Tripesovi za práci a pomoc na našem DVD.
Když psal Josef Kajetán Tyl svého Strakonického dudáka, byly mu předobrazem bouřlivý život a příběhy jihočeských dudáků, kteří putovali krajem. Ti bavili své posluchače a nosili po vsích čerstvé novinky z cest. Kdo ví, proč se vlastně tomuto nástroji říká nástroj králů i žebráků. Na konci 19. století měl namále, ale naštěstí v propadlišti dějin nezmizel a stal neodmyslitelnou součástí jihočeské kultury. V podobě, jak ho známe dodnes. Tedy se dvěma měchy. Jedním z těch, kdo zasvětil dudám svůj profesní život, je jejich výrobce a hudebník Miroslav Stecher z Českých Budějovic. Nechá nás nahlédnout do své dílny a taky prozradí, co je na výrobě nejtěžší.
Chcete-li vědět víc, podívejte se na 2.příběh v Toulavé kameře.
Po dvou letech jsme se opět zúčastnili této nádherné akce. Tři dny plné krásné muziky, setkávání, zpěvu, tance, ale i společného souznění a krátkých nocí. V pátek jsme zahajovali první průvod, v neděli druhý. Vystupovali jsme v různých programech na hradě i v letním kině i na kasací, ale poprvé jsme měli také jako BuDuS dva samostatné programy. Asi už si i ve Strakonicích všimli, že budějovických dudáků je spousta a umí držet pohromadě!
Opět po roce jsme zavítali do Pacova. Opět nás obklopila báječná atmosféra a moc příjemní lidé, a to nejen z pořádajícího souboru Stražišťan. Přivítání, průvod, vystoupení a na závěr krásné posezení s pohoštěním, ale hlavně muzikou. Dudy, klarinety, harmoniky, banjo, kytara a zpívající a tančící lidé. Myslíte, že se někomu chtělo domů? Nechtělo, den byl krátký. A tak se těšíme už na příští ročník.
Miroslav Stecher patří k nejvýznamnějším osobnostem jihočeského folklóru. Svědčí o tom celá řada ocenění. Získaly je soubory, které umělecky vede nebo stál při jejich vzniku, jako jsou například Malá dudácká muzika, Stylizace, Jihočeský soubor písní a tanců, Budějcké dudácké sdružení či dětský folklorní soubor Úsviťáček. Po celý život se věnuje objevování, zachovávání a prezentaci lidového umění, hudby, tanců, zvyklostí a folkloru jako takového se zaměřením převážně na českobudějovický region. Vedle aktivního muzicírování, uměleckého působení a vedení folklorních souborů se též významně podílí na výchově mladých příznivců folkloru, zejména pak mladých dudáků. Jeho muzikantský talent i původní profese vyučeného kovomodeláře ho přímo předurčuje k další z jeho aktivit, kterou je výroba lidových hudebních nástrojů. Za přínos v oblasti výroby českých dud a fanfrnochů byl Miroslavu Stecherovi udělen ministrem kultury prestižní titul Nositel tradice lidových řemesel. Kromě toho, že je uměleckým vedoucím JSPT Úsvit, je také čerstvým držitelem medaile Za zásluhy, kterou obdržel od primátora města Českých Budějovic Jiřího Svobody především za rozvoj a uchovávání jihočeského folkloru a tradic.
Srdečně gratulujeme!
Napsal(a) Yvetta Chmelová s využitím TZ | Foto c-budejovice.cz
Setkání dudáků je báječná akce. Protože jsme věděli, že nás čeká průvod, trénovali jsme předem na zkoušce. Cožpak hrát na dudy při chůzi, to není problém. Slyšet se, co kdo hraje, je už v ruchu průvodu těžké. A tak jsme pověřili Davida Chyňavu, aby s námi šel s vozembouchem. Ale zkusili jste někdy jít a udávat rytmus do pochodu na vozembouch? To jen tak nikdo nesvede. Moc jsme se nasmáli, když jsme chodili po chodníku kolem hospody, deset kroků tam, deset kroků zpět…Pánové neomylně srovnali vojenský krok, zato dámy se dokázaly krásně vlnit i mimo rytmus. Hlavně, že hrály přesně.
Dudácká dílna je báječná akce a my se na ni opět moc těšili.
Prezentace byla v pátek od 14 do 16 hodin a opravdu, už po 14. hodině jsme se scházeli v muzeu a povídali, vytahovali dudy, prohlíželi je a vyptávali se. Od 16. hodiny si vzal slovo Míra Stecher a rozvinula se (po krátkém povídání o historii dud) docela živá diskuze. A velmi rušno bylo při výrobě plátků. Těch zvuků, frkání, falešných tónů, smíchu i durdění bylo hodně. Však na krátkém videu uvidíte přípravu plátků, jejich broušení a opravdu dělnou atmosféru a na dalším jsou už plátky v dudách, ale neladí to, vrže to, nelahodí to uchu. Prostě se nikomu nepodařilo dílo dokončit. Ani nás to nepřekvapilo. Kdyby to bylo tak lehké, bylo by výrobců dud jak naseto a to opravdu není.
Večer jsme poseděli a zahráli v hospůdce. Hosté zírali: „Hele, on má dudy! A tenhle taky! Ty vole, voni je tahaji všichni!“
Škoda, že bylo málo místa, ale najděte pro 35 hrajících dudáků dostatečný prostor a pochopení! Proto na 3. a 4.videu uvidíte vždy jen část dudáků Trochu jsme si to vynahradili i v noci v ubytovně na internátu konzervatoře, měli jsme k našemu hraní dokonce otevřený koncertní sál.
Druhý den jsme povídali o zpívání a interpretaci písniček, poslechli si nahrávky z muzejního archivu, doladili dudy nebo si je nechali doladit a vyrazili jsme do dílny výrobce dud, našeho Míry Stechera. A opět spousta zvídavých otázek, prohlížení a uznalého pokyvování.
A víte, co se jevilo nejhezčí? To krásné člověčenství. To, jak nám bylo spolu dobře. Mnozí jsme se sotva znali jménem. Kde bydlíme, kolik je nám let nebo co děláme, nás vlastně vůbec nezajímalo. Byl čas jen pro dudy, písničky a dobrou náladu.
Dne 21. 10. 2016 slavil 65. výročí svého trvání Jihočeský soubor písní a tanců Úsvit. Rádi jsme přijali pozvání a strávili krásnou hodinu sledováním průřezu toho, co soubor kdy tancoval a zpíval. Samozřejmě to byla jen malá ukázka z jejich bohatého programu. Po rychlé změně sálu na stolovou úpravu už jsme nastoupili my z BuDuSu a začali hrát a bavit lidi. Brzy se k nám přidávali ostatní muzikanti a to teprve bylo to pravé, dobrá nálada, úsměvy, tanec a krásné souznění.
Ještě při vystoupení Úsvitu nastal krásný okamžik, když s Mírou Stecherem nastoupili všichni dudáci Úsvitu, vlastně všichni žáci Míry, kteří současně hrají. Bylo jich dohromady osm, převážně hodně mladých a hned bylo jasné, že BuDuS už má své pokračovatele. Míro, díky!
9. července jsme bavili návštěvníky na Borůvkobraní v Borovanech.
Obklopila nás spousta lidí, kteří s námi zpívali, tleskali do rytmu a moc si to užívali. Stejně jako my. Mnozí se divili, kde se vzalo tolik dudáků a odkud že jsme…
My jsme BuDuS! A ochotně jsme vysvětlovali a pózovali při fotografování. Jen to borůvkové pivo nám jaksi nechutnalo.
Sedmnáct dudáků z jižních Čech a Vysočiny se 27.5. 2016 sjelo zadudat si a zazpívat do Borkovic na Dudácké klání. S myšlenkou obnovit tradici dudáckých klání, která kdysi bývala na Blatech součástí slavností a svátků, přišel nestor blatských dudáků, klenovický Vojtěch Trubač se soběslavským souborem Jitra a od loňského roku ho úspěšně realizuje.
Dudáci ze Soběslavi, Pacova, Českých Budějovic a okolí (prostě náš BuDuS), Českého Krumlova (desetiletý Honzík Macháček na svém prvním větším vystoupení), Rodvínova, Lomnice nad Lužnicí si užili příjemné odpoledne a podvečer s písničkami. Určitě chceme tradici zachovat!
